Bio art je umělecká forma, která vznikla z kulturního dopadu biotechnologií. Na základě rozšířeného přístupu k biotechnologiím umělci manipulují životní procesy a bio art vynalézá i živé organismy. Nejde jen o reprezentaci, ale o život samotný. S tím přicházejí i otázky o budoucnosti života, evoluci, společnosti a umění.
Bio art
V bio artu je životem třeba cesta uhlíkového organismu od zrození ke smrti. U živých organismů zohledňujeme genetickou výbavu, metabolismus, růst, rozmnožování i reakce na podněty z vnějšího prostředí. V sociálním a environmentálním kontextu přidáme subjektivitu, poznávací a symbiotické procesy, komunikaci počínaje molekulární až po audiovizuální, kulturní vzorce a všeobecnou interakci.
In vivo
Bio art nevyužívá tradiční či digitální umělecké nástroje pro zobrazování biologických námětů, ale je in vivo. Pracuje na živém materiálu na diskrétní úrovni buněk či proteinů. Průkopník a popularizátor Eduardo Kac tvrdí, že bio art nevytváří nové objekty, ale subjekty. Hlavním materiálem je ontogeneze a fylogeneze, tedy vývoj organismů a evoluce druhů. Biotechnologie je zde samotným médiem.
Série Leonardo a Znaky života
V roce 2007 vydalo nakladatelství MIT Press v sérii Leonardo reprezentativní sbírku kritických esejů o bio artu Znaky života. Je o umělcích pracujících s bakteriemi, geny, tkáňovými kulturami, tvůrcích manipulujících rostliny a zvířata i projektech v oblasti transgeneze. Jsou zde i projekty zaměřené na reflexi „neúcty“ k biologickým formám a kontext o biotechnologické kultuře, bioetice a vztahu biologie a dějin umění.
Přístupy k bio artu
- organizování biomateriálu do určitých tvarů nebo vzorců chování
- subverzivní používání biotechnologických nástrojů a procesů
- vynalézání nových či transformace stávajících živých organismů do nové podoby život
Transgenové umění a Bunny
Autor projektu GFP Bunny, známého jako zelený světélkující králík, se bio artu věnuje od roku 1997 a zavedl formou manifestu termín transgenové umění. Zde je zajímavé splývání přirozeného a technologického, složek, které už nelze rozlišit. V roce 1998 v projektu transgenové manipulace nechal vyjadřovat zelený fluorescenční protein u psa, který se v genetickém výzkumu používá jako bio marker.
Eduardo Kac
Eduardo Kac popisuje svou tvorbu jako transformaci života a mutaci umění. Symbolicky nechal protein zapůsobit jako sociální marker a odhalil neuralgický bod biotechnologických věd. Rozruch způsobila i transgenová operace králice Alby, kdy ředitel ústavu, kde se projekt realizoval, zakázal její propuštění za brány transgenové laboratoře. Začala mediální kampaň a výstava za osvobození Alby.
Proteomika
Kac se věnuje proteomice, oboru o globálním hodnocení exprese genetické informace na úrovni bílkovin a zkoumá strukturu a interakce proteinů. V postgenomické éře jsou interakce proteinů výzvou i pro umělce. Koexistence lidí a transgenových organismů v jeho dílech ukazuje, že se my i ostatní druhy proměňujeme. Poukazuje na akutní potřebu porozumět změnám a zohledňovat odlišnosti spojené s klony, transgenovými organismy a chimérami.
Lidský genom
Projekt lidského genomu prokázal přítomnost virových genových sekvencí u všech lidí. V historii evoluce se součástí našich těl stala DNA organismů jiných, než je člověk a jsme transgenní. Než se rozhodneme vše transgenové označit za monstrózní, musíme si zvyknout na vlastní monstrozitu.
Něco mezi narozeným a vyrobeným
Centrem bio artu je australská laboratoř SymbioticA Orona Cattse. Na univerzitě v Perthu umělci tvoří v biotechnologické laboratoři. The Tissue Culture & Art Project má manipulaci živých tkání za umělecké médium. Experimenty se pohybují nad úrovní buňky a pod úrovní organismu. V umělém prostředí bioreaktorů se produkují položivé entity, živé tkáně narostlé do trojrozměrných bytostí či objektů. V kontinuu živého jde o pomezní stavy mezi živým a neživým, narozeným a vyrobeným, vyrostlým a zkonstruovaným. Tkáňové kultury jsou jako sochy či vegetariánské steaky, třeba projekt Disembodied Cuisine v Praze na výstavě TransGenesis2006.
Fenomén mutace
Snímek Dangerous Liasons promítaný na pražském festivalu ENTER sleduje bio art Leidenské univerzity pod vedením Adama Zeretsky VivoArts o fenoménu mutace, strachu i fóbiích z člověkem řízených proměn. Shawn Bailey a Jennifer Willetová se tématu věnují při biotechnologickém fabrikování organismů na zakázku. V projektu BIOTEKNICA se zaměřují na nádory teratomu, hybridní způsoby růstu a vrozené vývojové vady, třeba formou masových skulptur. Výstavu Nebezpečná vzdálenost měli ve sklepech Domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze.