Míchání barev pro pokročilé malíře

Naučíme Vás míchat barvy

Svět je krásně barevný. Při malování podle čísel se můžete setkat se spoustou barev a nemusíte je nijak míchat. Vždy dostanete přesně ty odstíny, aby váš obraz byl zcela dokonalý. Pokud vás ale míchání barev zajímá, něco i o něm povíme.

Na barvy má vliv frekvence světelného záření. Elektromagnetické záření zahrnuje rádiové, infračervené, viditelné, ultrafialové, rentgenové i gama záření. Jen malou část přibližně vlnové délky z intervalu 390–760 nm jsme schopni vidět. Pak různé frekvence světla vidíme jako barvy, od červeného světla s nejnižší frekvencí a nejdelší vlnovou délkou až po fialové s nejvyšší frekvencí a nejkratší vlnovou délkou.

Rozlišujeme i barevný zdrojem světla a předměty, které nesvítí a světlo odrážejí.

Aditivní míchání barev

Pokud si vezmete 3 svítilny a 3 barevná sklíčka či foliečervené, zelené a modré barvě a zhasnete, ve tmě můžete zkusit změnu barev. K červené svítilně přidejte zelenou a překryjte částečně oba kužely světla. V místech, kam svítí obě barvy, bude zeď žlutá. Když se přidá i modrá barva světla, s červenou vyrobí světle fialovou a se zelenou azurovou. Pokud zkřížíte všechny 3 světelné kužely na jednom místě, vyrobíte si bílé světlo. To samé vidíte na monitoru počítače pod zkratku RGB - základní barvy Red, Green a Blue. U aditivního míchání barev začínáme černou a přidáváním dalších odstínů dojdeme přes světlejší odstíny k bílé.

Subtraktivní míchání barev

V subtraktivním modelu míchání barev fungují barvy opačně. Začínáme s bílým papírem a mícháním dvou základních barev, dostanete vždy tmavší odstín. Nikdy však nedostanete černou barvu. Když smícháme všechny 3 barvy, vznikne tmavá šedá, což je dáno fyzickým omezením barev nečistotami na molekulární úrovni.

Zkratka CMYK se používá pro míchání barevných inkoustů. Jde o zkratky barev – Cyan, Magenta, Yellow a BlacK, čili azurová, purpurová a žlutá. Černá je tam přidána proto, abychom mohli docílit správných odstínů zejména ve stínech. Tyto barvy jsou výsledkem míchání RGB barev a naopak. Jde o posunutí na barevném spektru.

Proč jsou předměty barevné

Barvy vnímáme díky různým vlnovým délkám světla. Pokud světlo obsahuje všechny viditelné vlnové délky, vnímáme ho jako bílé. Jestliže ve světelném zdroji nějaká frekvence převažuje, jeví se světlo jako barevné. Barevnost předmětů je dána tím, jak světlo pohlcují či odrážejí. Některé vlnové délky dopadajícího světla se neodrazí, jiné ano. Část odraženého světla navíc může změnit frekvenci i vlnovou délku. U poloprůhledných předmětů, jako je skleněný hranol, se světlo chová nepředvídatelně. Vnímání barev je zcela subjektivní a odlišnost je velmi patrná u různých kultur. Obyvatelé pralesa například lépe rozlišují různé odstíny zelené.