Výstava Exner – Belveder malíře Ivana Exnera

Malíř Ivan Exner nachází nebývalou krásu a mystiku v krajině i klasické literatuře a přenáší ji do svých obrazů. Výstava Exner – Belveder, kterou lze zhlédnout do 24. října v Královském letohrádku na adrese Praha 1, Mariánské hradby 52/1, je nevšední potěchou oka i duše.

Malíř Ivan Exner a jeho výběr děl

Malíř Ivan Exner dokáže najít, uchopit a ve svých obrazech zvěčnit harmonii přírody i poselství vzlínající z literárních textů. Výtvarník Ivan Exner si pražskou přehlídkou v Královském letohrádku dodatečně připomíná své loňské šedesátiny. Výstava není pouhou chronologickou retrospektivou, ale obsahuje spíše vybraná díla s vyšším obsahem. Můžete v rámci ní vysledovat zejména dva hlavní umělecké proudy.

Dva hlavní umělecké proudy

První směr odráží dávné mýty i náboženskou a podobně mystickou symboliku, jež malíř čerpá z antické, novověké i současné literatury. Druhý směr ukazuje čisté krajinářství se zobrazenými náměty pocházejícími z půvabných zákoutí Apeninského poloostrova a Toskánska nebo českých luhů a hájů Vysočiny a Frýdlantska. Oba směry se vzájemně prolínají a doplňují. V Belvederu v areálu Pražského hradu, jenž je nejčistší renesanční stavbou ležící severně od Alp s dochovanou unikátní mramorovou dlažbou pustící jako artefakt, tato díla dostávají unikátní atmosféru.

Výstava s jedinečnou atmosférou

Místo pro výstavu nebylo vybráno náhodou. V italštině znamená název budovy krásná vyhlídka. Výtvarník Ivan Exner chová k italským mistrům až posvátnou úctu, kterou zde vystavuje na odiv v podobě zobrazené vášně pro klasickou malbu protkané umanutostí při práci za účelem dosáhnutí bezchybného výsledku. Rovnocenně důležitou složkou pláten jsou výrazné rámy obrazů, někdy i manýristicky dvojité, které malířský mistr velmi pečlivě vybírá ke konkrétním dílům, anebo naopak vyhledá ušlechtilý rám, k němuž pak zvolí korespondující námět.

Obrazy a rámy v souladu

Nádherný rám z éry quattrocenta z 15. století, který umělci zapůjčil Arthouse Hejtmánek, ční u díla Kruh dokončenosti. Svým obsahem reaguje na prezentovanou Reminiscenci z roku 1988 interpretující biblickou Golgotu. Osudem slavného mučedníka se inspiruje třeba u plátna Odaliska - Odpočinek sv. Šebestiána z poloviny 90. let, jež nápadně připomíná Kleopatru Jana Zrzavého. Jak mistr sám uvedl, jeho kamarád a italský filozof jej přivedl k myšlence, aby tuto sakrální postavu ztvárnil coby patrona homosexuálů, který slastně trpí. Rozhodně je na co se dívat. 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení